Zabýváme se vývojem vegetace a krajiny v minulosti, zejména během posledních 15 tisíc let.  Zajímá nás, jak se měnilo přírodní prostředí během pozdního glaciálu a v raném holocénu, kdy hlavním faktorem ovlivňujícím krajinu bylo klima. Postupně se stále důležitějším činitelem stává člověk, jehož zásahy do krajiny poprvé zaznamenáváme ve středním holocénu (během neolitu a zejména později v době bronzové). V této době také dochází k proměnám lesní vegetace, kterou zkoumáme především v podhůří a horských oblastech Českého masívu a Západních Karpat. Věnujeme se však také vývoji vegetace a krajiny v nížinných, tzv. starosídelních oblastech. Chceme porozumět tomu, jak a proč se měnilo složení našich lesů, díky čemu zde přetrvává přirozené bezlesí a jaká je historie polopřirozených a člověkem ovlivněných typů vegetace. Naše výzkumy pomáhají vyřešit otázky i jiných vědních oborů, jako jsou vegetační ekologie, historická ekologie, archeologie a lesnictví, a mají vliv na koncepty ochrany přírody.

Usilujeme o komplexní porozumění vývoji zkoumaných lokalit, a proto se snažíme o zahrnutí co nejširší škály paleoekologických analýz (multi-proxy přístup). Nejčastěji využíváme analýzu fosilního pylu, včetně nepylových objektů (např. spor kapraďorostů, hub, mikroskopických řas, schránek některých prvoků) a mikrouhlíků. Pyl a nepylové objekty nacházíme zakonzervované v organických sedimentech (v rašelině, slatině nebo jezerních sedimentech), ale i v archeologických výplních. Výsledkem pylové analýzy jsou diagramy, znázorňující procentuální zastoupení pylových druhů na ose hloubky a času. Na jejich základě získáváme představu o složení vegetace, o poměru lesa a bezlesí v krajině a o změnách těchto parametrů v čase. Pro sestavení spolehlivé chronologie se neobejdeme bez radiokarbonového datování. Výsledkem našeho výzkumu je rekonstrukce přírodního vývoje konkrétního místa či celého regionu. Pracujeme převážně na území střední Evropy, v nejrůznějších typech prostředí, občas ale bádáme také v jiných částech Evropy, v severských polárních oblastech nebo na území euroasijských lesostepí.

Pylové analýzy zpracovávají Lydie Dudová, Eva Jamrichová, Vlasta Jankovská, Helena Svitavská Svobodová, Markéta G. Soukupová, ale využíváme znalostí, zkušeností a dat i dalších členů paleoekologického týmu.

Výběr nejdůležitějších publikací:

Hájková P., Jamrichová E., Šolcová A., Frodlová J., Petr L., Dítě D., Hájek M. & Horsák M. (2020): Can relict-rich communities be of an anthropogenic origin? Palaeoecological insight into conservation strategy for endangered Carpathian travertine fens. Quaternary Science Reviews 234, 1 – 13.

Roleček J., Svitavská Svobodová H., Jamrichová E., Dudová L., Hájková P., Kletetschka G., Kuneš P. & Abraham V. (2020): Conservation targets from the perspective of a palaeoecological reconstruction: the case study of Dářko peat bog in the Czech Republic. Preslia 92, 87 – 114.

Šolcová A., Jamrichová E., Horsák M., Pařil P., Petr L., Heiri O., Květoň J., Křížek M., Hartvich F., Hájek M. & Hájková P., (2020): Abrupt vegetation and environmental change since the MIS 2: A unique paleorecord from Slovakia (Central Europe). Quaternary Science Reviews 230, 1 – 16.

Wiezik M., Petr L., Jankovská V., Hájková P., Jamrichová E., Hrivnák R., Korená Hillayová M., Jarčuška B., Máliš F. & Hájek M. (2020): Western-Carpathian mountain spruce woodlands at their southern margin: natural or anthropogenic origin? Preslia 92, 115 – 135.

Dabkowski J., Frodlová J., Hájek M., Hájková P., Petr L., Fiorillo D., Dudová L. & Horsák M. (2019) A complete Holocene climate and environment record for the Western Carpathians (Slovakia) derived from a tufa deposit. The Holocene 29: 493-504.

Hájková P., Jamrichová E., Wiezik M., Peterka T., Petr L., Singh P., Máliš F., Fajmonová Z. & Hájek M. (2019): Spruce representation in zonal woodlands may be overestimated when using pollen spectra from peatlands. Review of Palaeobotany and Palynology, Elsevier 271, 1 – 7.

Kuneš P., Abraham V., Werchan B., Plesková Z., Fajmon K., Jamrichová E. & Roleček J. (2019): Relative pollen productivity estimates for vegetation reconstruction in central-eastern Europe inferred at local and regional scales. Holocene 29, 1708 – 1719.

Carter V. A., Chiverrell R. C., Clear J. L., Kuosmanen N., Moravcová A., Svoboda M., Svitavská Svobodová H., van Leeuwen J. F. N., van der Knaap W. O. & Kuneš P. (2018): Quantitative Palynology Informing Conservation Ecology in the Bohemian/Bavarian Forests of Central Europe. Frontiers in Plant Science 8, 1 – 14.

Dudová L., Hájek M., Petr L. & Jankovská V. (2018): Holocene vegetation history of the Jeseníky Mts: Deepening elevational contrast in pollen assemblages since late prehistory. Journal of Vegetation Science 29, 371 – 381.

Hájková P., Jamrichová E., Petr L., Dudová L., Roleček J., Gálová A., Dresler P., Novák J. & Hájek M. (2018): Persistence of a vegetation mosaic in a peripheral region: could turbulent medieval history disrupt Holocene continuity of extremely species-rich grasslands? Vegetation History and Archaeobotany 27, 591 – 610.

Jankovská V., Baroň I., Nývlt D., Krejčí O. & Krejčí V. (2018): Last Glacial to Holocene vegetation succession recorded in polyphase slope-failure deposits on the Maleník Ridge, Outer Western Carpathians. Quaternary International 2018, 38 – 52.

Binney H., Edwards M., Macias-Fauria M., Lozhkin A., Anderson P., Kaplan J. O., Andreev A., Bezrukova E., Blyakharchuk T., Jankovská, V., Khazina I., Krivonogov S., Kremenetski K., Nield J., Novenko E., Ryabogina N., Solovieva N., Willis K. & Zernitskaya V. (2017): Vegetation of Eurasia from the last glacial maximum to present: Key biogeographic patterns. Quaternary Science Reviews 2017, 80 – 97.

Jamrichová E., Petr L., Jiménez-Alfaro B., Jankovská V., Dudová L., Pokorný P., Kołaczek P., Zernitskaya V., Čierniková M., Břízová E., Syrovátka V., Hájková P. & Hájek M. (2017): Pollen-inferred millennial changes in landscape patterns at a major biogeographical interface within Europe. Journal of Biogeography 44, 2386 – 2397.

Szabó P., Kuneš P., Svitavská Svobodová H., Soukupová M., Křížová L., Suchánková S., Müllerová J. & Hédl R. (2017): Using historical ecology to reassess the conservation status of coniferous forests in Central Europe. Conservation Biology 31, 150 – 160.

Abraham V., Kuneš P., Petr L., Svitavská-Svobodová H., Kozáková R., Jamrichová E., Soukupová M. G. & Pokorný P. (2016): A pollen-based quantitative reconstruction of the Holocene vegetation updates a perspective on the natural vegetation in the Czech Republic and Slovakia. Preslia 88, 409 – 434.

Gálová A., Hájková P., Čierniková M., Petr L., Hájek M., Novák J., Rohovec J. & Jamrichová E. (2016): Origin of a boreal birch bog woodland and landscape development on a warm low mountain summit at the Carpathian–Pannonian interface. Holocene 26, 1112 – 1125.

Hájek M., Dudová L., Hájková P., Roleček J., Moutelíková J., Jamrichová E. & Horsák M. (2016): Contrasting Holocene environmental histories may explain patterns of species richness and rarity in a Central European landscape. Quaternary Science Reviews 133, 48 – 61.

Jankovská V., Roszkowska M. & Kaczmarek L. (2016): Remains of non-pollen-palynomorphs – tardigrades from Spitsbergen found during pollen analyses. Polar Record 52, 450 – 463.