Popisování sedimentu z bývalého ledovcového jezera, Stará jímka, Šumava (2013)
Pylová zrna šťavelu kyselého (Oxalis acetosella L.) v trvalém preparátu naší Referenční pylové sbírky české květeny.
Odběr sedimentu na lokalitě Koutské a Zábřežské louky (2013).
Suchopýrek maličký (Trichophorum pumilum (Vahl) Schinz et Thell.) na lokalitě Gánovce na Spiši, Slovensko (2005).
Přechod organického a minerálního sedimentu na lokalitě Pukiv na Ukrajině (2019).
Rašelinná březina na lokalitě Slavkov u Lipníka nad Bečvou (2013).
Odběr sedimentu Sivárňa v Lubovnianské kotlině na Slovensku (1983).
Výměna pylových pastí po vegetační sezóně na rašeliništi Rokytecká slať na Šumavě (2020).
Práce u elektronového mikroskopu Phenom ProX.
Snímek recentních pylových zrn jehličnanů z elektronového mikroskopu, zvětšení 510x.
Mapování vegetace v Transylvánii.
Odběr sedimentu na lokalitě Junaškiv na Ukrajině (2019).
Mapování vegetace v okolí v okolí pylové pasti v pohoří Nuolja, Národní park Abisko, Švédsko (2014).
Mapování vegetace v okolí sběrů recentních pylů v Bílých Karpatech (2012).
Kulturní lesostep v Bílých Karpatech (2012).
Semínka a lodyžky mechů vyplavené z organického sedimentu.
Příprava trvalých preparátů v paleoekologické laboratoři Univerzity v Bernu, Švýcarsko (2010).
Palsa (rašeliniště s ledovým jádrem) v Národním parku Abisko ve Švédsku (2006, foto M. Kociánová).
Mapování vegetace v okolí pylových pastí v Národním parku Abisko ve Švédsku (2014).
Palsa (rašeliniště s ledovým jádrem) s jezírkem na lokalitě Nuolja v Národním parku Abisko ve Švédsku (2014).
Popisování sedimentu z bývalého ledovcového jezera, Stará jímka, Šumava (2013)
O nás
Oddělení paleoekologie se zabývá výzkumem dlouhodobé dynamiky vegetace a přírodního prostředí. Zaměřujeme se zejména na období pozdní doby ledové a holocénu, tedy posledních 15 tisíc let. Využíváme komplexní paleoekologický přístup zahrnující více typů analýz (multi-proxy). Náš tým tvoří paleoekologové specializovaní na analýzu pylu a nepylových objektů, makroskopických zbytků rostlin, uhlíků, rozsivek a fytolitů. Tyto objekty nacházíme nejčastěji v organických sedimentech – unikátních přírodních archivech. Zároveň disponujeme rozsáhlým souborem dat z monitoringu současného pylového spadu, který využíváme pro přesnější interpretaci fosilního pylového záznamu. Vzorky určené k analýzám jsou připravovány v našich laboratořích. Při determinaci využíváme naše sbírky pylů a semen jako srovnávací materiál.
Paleoekologický výzkum má na Botanickém ústavu nepřetržitou šedesátiletou tradici. Jako samostatné oddělení fungujeme až od roku 2021 na pracovištích v Brně a Průhonicích. Náš interdisciplinární výzkum je zaměřen i na propojení paleoekologických záznamů s údaji o recentních ekosystémech, přičemž spolupracujeme zejména s Oddělením vegetační ekologie (BÚ AV ČR), Ústavem botaniky a zoologie PřF MU a Katedrou botaniky PřF UK. Mezioborovou spolupráce rozvíjíme rovněž s archeology a historiky z univerzit i Akademie věd.